Už samo učení vyjmenovaných slov bylo docela bláznivé. Ferko neznal slova sytý, syrový, sychravý, sýkora, sýček a sysel. To jsme ale překonali a na konci hodiny už je uměl spojovat s obrázky a odříkat i pozpátku. Druhý den jsem zavolala jeho mamince s prosbou, že chci Ferka z něčeho vyzkoušet, ať mi ho dá k telefonu.
Myslela jsem, že to bude na dvě minutky. Nebylo.
Následuje zhuštěný přepis našeho rozhovoru, který jsem se snažila zachytit i s pro mne tak obtížně srozumitelným přízvukem.
Maminka (M), Ferko (F) a já (L)
M: FerKO, poCEM, panY učYTELka tě chce vyzKOUšet.
V pozadí slyším Ferkův křik, že neumí, že nechce.
L: Ferko se nemusí ničeho bát, jen si zopakujeme vyjmenovaná slova, která jsme se učili včera.
M: FerKO, poCEM, poVYdam! PanY učYTELka tě vyzKOUši z vyjMEnovanych slov.
Je slyšet, že maminka se pohybuje, evidentně nahání Ferka po bytě.
L: Když se ho na to zeptám zase za týden, nebude si nic pamatovat. Včera to uměl, dnes to zopakujeme, zítra třeba dostane jedničku.
M: No to mate PRAVdu, FerKO, poCEM! FerKO!!!
Křik, dupot, bouchnutí dveří.
M: PanY učYTELko, co mam DĚlat, on uTEkl.
Ferko vzal roha k tetě, kam ho šla maminka vyzvednout. Byly jsme domluvené, že se ozvu za půl hodiny, až bude synátor zase doma.
O půl hodiny později
L: Ferko, proč přede mnou utíkáš, propána? Jen si povíme vyjmenovaná slova po S, vždyť je umíš.
F: Sem myslel, že jste panY učYTELka ze ŠKOly.
L: Tys tam něco provedl?
F: Ne. Ale bal SEM se.
L: Aha. Tak povídej… Co se tam děje? Špatně tě slyším!
S Ferkem na sebe do telefonu hulákáme. Zřejmě je s ním v místnosti smečka sourozenců nebo kamarádů, strkají se s Ferkem u telefonu.
F: Syn, syty, syr, syROvy, sy-
Telefon ohluchne. Znovu volám.
F: PanY učYTELko, onY mě neneCHAJY!
L: Tak běž někam stranou a povídej znovu, jo?
F: Syn, syty, syr, syROvy, syCHRAvy, uSYchat…
Ozve se pípání, telefon asi někdo zkouší Ferkovi sebrat. Ten ho zřejmě brání vlastním tělem, zároveň do něj vykřikuje jednotlivá slova.
F: SyKOra!
L: Cože?
F: SyČEK!
L: Hlasitěji!
F: SyČEK, sySEL!!! Ja dal nevYm, panY učYTELko!
L: Jak dělá had?
F: SyČET!
Telefon ohluchne.
Napůl jsem brečela smíchy a napůl tloukla hlavou o zeď. Nakonec jsme to během asi 15 minut dali dohromady. Další den jsem slyšela, že nějaký holčičí hlásek Ferkovi vzadu napovídal, ale to mi bylo vcelku jedno. Aspoň se na to svým způsobem připravil…
Na zkoušení dostal dvojku, prý něco zmotal. Bylo ale vidět, že i z dvojky má radost, a tak ji mám teda taky.
Kam dál?
Rozhodla jsem se doučovat malého Roma
Co podle třídní učitelky Ferko ani ostatní ve třídě neumí
Jak probíhá doučování malých Romů